Kronika obce Staříč

Počátek zápisů do obecní kroniky je datován od roku 1928, za pár let tedy půjde již o staletou tradici. Mnohdy si povzdechneme, že čas běží rychle a překotně, s vědomím, jak nás dohání a trápí nás zapomínání. Smysl kroniky je především její paměť. To, co nám naše vlastní odepře, kronika pomůže vzpomenout si.

A jelikož letos jsme si užili mrazivou zimu, můžeme si srovnat letošní teploty s tehdejšími. Právě v roce 1928 přišla tuhá zima, kterou dlouho nikdo nepamatoval. Teploměr ukazoval 25 – 35 stupňů pod nulou. Největší mrazy pak uhodily v lednu 1929, které zničily většinu ovocných stromů místních lidí. Mrazy trvaly i v měsíci březnu a dosahovaly stále až 28 stupňů pod nulou.

Od roku 1936 je zápis psán dalším kronikářem, který se bohužel sám nepředstavil. Díky vysvětlení jeho nástupce však víme, že šlo o jistého Vojtěcha Kuču. Pan Kuča psal záznamy do kroniky do osvobození roku 1945, po něm převzal psaní František Mazur. Ten působil ve Staříči jako učitel a zároveň zastával v obci funkci matrikáře a místopředsedy MNV. Se záznamy skončil po nástupu do ředitelské funkce v místní škole.

Zápisy tehdejších kronikářů jsou poznamenány komunistickými idejemi, přesto však zůstávají cenným dokladem doby a svědkem života v naší obci. Kronika zmiňuje mimo jiné převratný okamžik uvedení obecního rozhlasu do provozu, a to 1.května 1946.

První část staříčské kroniky má celkem 400 stran a mapuje třicetileté období, ta druhá je psána od roku 1957 do roku 1987.

Následujícím kronikářem po Františku Mazurovi byl Jaroslav Klečka. Záznamy píše již od roku 1951, tedy od svých 31 let a pokračoval až do roku 1996. Stal se tak nejdéle působícím obecním kronikářem. Byl zaměstnán u Výstavby OKD v Ostravě a jeho zápisy jsou okrášleny tematickými kresbami i velice úhledným písmem.

V psaní kroniky ho vystřídal na jeden rok pan Jaroslav Vilgus a po něm se ujal záznamů staříčských událostí pan Milan Balcar – výrazná osobnost Staříče, která v současnosti pravidelně přispívá svými povídkami do obecního zpravodaje.

Poslední v řadě přede mnou psala kroniku paní Renáta Heryánová, která záznamy tvořila dlouhých 8 let. Vedla kroniku poctivě, se zájmem a vzorným přístupem. Bude pro mě velkou inspirací. V kronice si její osobnost můžeme kdykoliv připomenout, protože jim vtiskla svou originální a jedinečnou stopu. O totéž se pokusím také já, zachovat si originalitu a zaznamenat vše, co je zajímavé a důležité.

Můj zájem o psaní kroniky pramení ze zájmu o vše, co je spojeno s historií (nejen) naší obce. Ráda poslouchám vzpomínky pamětníků s vědomím, že ubývá chvil, které s nimi můžeme strávit a převzít jejich zkušenosti, životní poznatky. Při psaní kroniky bych uvítala jejich zájem vyprávět mi vše, co by

mohlo být cenným příspěvkem do obecní kroniky. Je mi 40 let, jsem staříčská rodačka a má rodina ze strany matky i otce má hluboké staříčské kořeny, i když se rozrůstala do všech koutů republiky a sbíhala opět ve Staříči. Jsem ráda, že pár z nich bylo i aktivními „Staříčany“, a to jako starostové, předsedové, herečtí ochotníci nebo sokolové.

Těším se na svou práci při psaní kroniky, je pro mě velkou životní výzvou a zároveň splněním snu. Jsem vděčna za tu jedinečnou příležitost…

Helena Volná, kronikářka

Tel. +420 604 924 355, e-mail: helena.havelkova@seznam.cz